Přejít na hlavní obsah

Vnitřní prostředí v budovách: známe dopady na zdraví. Co říká průzkum a jak zlepšit nevyhovující stav?

| Šance pro budovy | Novinky

Převážnou část života trávíme v budovách, přesto je zdravé vnitřní prostředí stále jedním z nejvíce podceňovaných aspektů bydlení i práce. Šance pro budovy tuto skutečnost dlouhodobě reflektuje a snaží se téma dostávat do popředí zájmu. V této tiskové zprávě chceme upozornit na zdravotní dopady nevyhovujícího vnitřního prostředí a na to, proč je nutné mu věnovat větší pozornost při výstavbě i rekonstrukcích budov.

Data ukazují

Co jsou zdravé budovy

Zdravá budova není jen budova s nízkou energetickou náročností. Z pohledu zdraví člověka je to prostor, který dlouhodobě podporuje fyzickou i psychickou pohodu uživatelů. Zahrnuje zejména:

    • Kvalitní vnitřní vzduch – dostatečnou výměnu vzduchu, nízké koncentrace znečišťujících látek a CO₂, omezení škodlivin z materiálů a zdrojů uvnitř.
    • Tepelný komfort – omezení přehřívání v létě, stabilní a příjemné vnitřní teploty bez dlouhodobého chladu nebo přehřívání.
    • Vlhkost bez plísní – prevence kondenzace a růstu plísní, které mohou být zdrojem alergií a dalších zdravotních obtíží.
    • Akustický komfort – omezení nadměrného hluku a rušivých zvuků, které zvyšují stres a snižují schopnost soustředění.
    • Dostatek denního světla a vizuální komfort – kvalitní osvětlení podporující koncentraci, učení a psychickou pohodu.

Zdravé budovy tak kombinují technická řešení (větrání, stínění, materiály, konstrukce) s uváženým provozem a údržbou. Není to luxus, ale parametr, který by měl být součástí standardu kvalitního bydlení, škol i pracovišť.

 Rizika nezdravého vnitřního prostředí

Pokud je vnitřní prostředí dlouhodobě nevyhovující, negativně se to promítá do zdravotního stavu i každodenního fungování lidí.

Mezi hlavní rizika patří:

  • Respirační onemocnění a alergie
    Prach, alergeny, oxid dusičitý ze spalování plynu, formaldehyd a další látky mohou dráždit dýchací cesty, zhoršovat astma a zvyšovat výskyt alergií.
  • Otravy oxidem uhelnatým
    Špatně větrané prostory se spalovacími zařízeními představují reálné riziko akutní otravy CO, která může být život ohrožující.
  • Vlhkost a plísně
    V nedostatečně větraných bytech je vyšší pravděpodobnost zvýšené vlhkosti a růstu plísní, které jsou spojovány s alergickými obtížemi a dalšími zdravotními problémy.
  • Radon a cigaretový kouř
    Expozice radonu a cigaretovému kouři z vnitřního ovzduší zvyšuje riziko rakoviny plic.
  • Dopady na psychiku a kognitivní funkce
    Některé chemické látky a celkově špatná kvalita vzduchu mohou zhoršovat pozornost, vyvolávat pocit nepohody, únavy a stresu. Pro děti ve školách i dospělé v práci to znamená horší soustředění a nižší výkon.

Jedním ze základních opatření, které je možné zavést okamžitě, je pravidelné a účinné větrání – přirozené (okny) i řízené (mechanické větrání s rekuperací), kombinované s prevencí přehřívání a vhodnou volbou materiálů.

 Proč téma nezanedbat

„Na budovy je potřeba nahlížet jako na funkční celek – nevnímat pouze konstrukci, ale i vzduch, který v nich dýcháme, či zvuky, které slyšíme. Dlouhodobý pobyt v nezdravém prostředí může mít zásadní dopad na lidské zdraví a psychiku,“ říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy.

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde.